Ivona Knechtlová: O ilustrování knížek jsem snila už od dětství

Nejraději kreslí dětské motivy, lidské tváře, postavy a na jejích obrázcích najdete především zasněné akvarelové slečny. Se svou rodinou bydlí ilustrátorka Ivona Knechtlová ve střešním bytě, kde má malou úzkou podkrovní místnost s oknem do zeleně. A právě tady tvoří všechny ty krásné ilustrace, které znáte z několika dětských knížek. V této kouzelné pracovně plné barev, štětců, pastelek ale i knih vznikla nová podoba legendární knihy Lucy Maud Montgomeryové – Anna ze Zeleného domu.

Četla jste jako malá Annu ze Zeleného domu?

Knížku jsem jako malá nečetla, ale znala jsem její příběh díky kanadskému seriálu s Megan Follows v hlavní roli, který běžel v době mého dětství v televizi. A už tu seriálovou Annu jsem si zamilovala. To, jak měla hlavu stále v oblacích, její fantazii i bojovnou povahu. Nebo jakým způsobem si své nové pěstouny Matouše a přísnou Marillu získala, i jak čelila všem nezdarům. Pak jsem se k ní s radostí vrátila rok a půl zpátky, kdy vyšla na CD jako audiokniha. Hned jsem si ji pořídila a už tehdy při poslechu jsem si říkala, jak báječné by bylo Annu ilustrovat. O to větší překvapení pro mne bylo, když se mi o rok později, v létě 2018, ozvali z Albatrosu s touto nabídkou.

Jaká ilustrace z Anny je vaše nejoblíbenější?

Nejraději mám tu, kde Anna stojí na louce před Zeleným domem a v ruce svírá svou cestovní brašnu. Je to obrázek, který je na zadní straně obálky a pak také ještě jednou uvnitř knihy u titulu. Je to Anna, sirotek, ve starých příliš krátkých žlutých šatech s rozevlátými vlasy a kloboučkem. Všechen svůj majetek má jen v té zelené tašce se záplatou a čeká, zda si ji Matouš a Marilla k sobě vezmou. Určitým způsobem mne ta scéna stále trochu dojímá.

Jaký je vlastně váš postup při ilustrování knížky? Celou si ji přečtete a pak kreslíte? Nebo si už třeba v průběhu čtení děláte nějaké skicy?

Pokud knihu neznám, celou si ji samozřejmě přečtu, bez toho by to nešlo. Na začátku si udělám seznam, jaké ilustrace mají v knize být. Obvykle je to vždy obálka, předsádka a pak podle zadání určitý počet celostran, půlstran a špiček, což jsou menší drobné ilustrace. Obrázky by pak měly být v knize nějak rovnoměrně rozloženy. Pokud je kniha rozdělená na kapitoly, udělám si samostatný list, kde si vypíšu čísla a názvy kapitol. Během čtení rukopisu si dělám poznámky v textu a také na ten list k jednotlivým kapitolám, co by asi bylo zajímavé nakreslit. V této fázi si ještě žádné skicy nedělám. Obrázky vybírám s ohledem na děj i na to, co se mi bude dobře malovat a co bude v knížce hezky vypadat. Pak se pustím do kreslení. Pracuji postupně na obrázcích podle mého seznamu, ale ne nijak popořadě, jen podle nálady. A pak už jen odškrtávám, co je hotové, abych měla přehled.

Mám také v tabletu takový báječný jednoduchý program pro tvorbu knih, do kterého si hotové ilustrace vkládám. Vzniká mi průběžně vlastně taková virtuální kniha, kde jde i otáčet stránky, takže mám celkem jasnou představu, jak asi bude finální knížka vypadat, jak všechno ladí a co mi ještě zbývá nakreslit. A protože chci, aby vše vizuálně ladilo, řeším pro sebe i grafický návrh obálky. Ke knížce tedy dělám obvykle i předběžný návrh, jak bych si obálku představovala, takže ladím i font a jeho barvu, barvu hřbetu nebo barvu textu. Poslední dobou mám v oblibě hand lettering a jsem ráda, že často projde do knížek i nějaký mnou ručně psaný text. A zrovna Anna ze Zeleného domu je zcela podle mé představy. Samozřejmě sazbu a vše ostatní doladila grafička, ale v základě je všechno tak, jak jsem si to vysnila. Nejen ilustrace, ale i obálka, předsádka, fonty a barvy. Za tuto volnou ruku redakci Albatrosu moc děkuji.

Četli vám rodiče, když jste byla malá? Jaká byla vaše nejmilejší knížka?

Četl mi hlavně tatínek, který sám měl hromady knih. V dětství jsem byla knihami doslova obklopená. Měli jsme doma samostatnou místnost, kde byly jen police s knihami, velký měkký koberec a na něm červené křeslo. Té místnosti se říkalo jednoduše knihovna. Brala jsme to jako samozřejmost a byla jsem vždy překvapená, když jiné děti takovou místnost doma neměly. Tatínek mi četl opravdu hodně a nyní čte často i mým dcerám. Mou nejmilejší knížkou vždy byly Děti z Bullerbynu. Ať už díky příběhu Astrid Lindgrenové, tak díky ilustracím Heleny Zmatlíkové. V dětství jsem byla tou knihou tak uchvácená, že bych se do Bullerbynu nejradši hned nastěhovala. Už v té době jsem začala snít, že budu právě takové úžasné knížky jednou ilustrovat.

Bavilo vás tedy malování už od dětství?

Jsem jedináček, takže kreslením jsem trávila velkou část svého dětství. Ačkoli jsem žádné umělecké školy nevystudovala a můj život se dlouhé roky ubíral zcela jiným směrem, před pár lety, když jsem byla s druhou dcerou na mateřské, jsem se k tomu mému dětskému snu vrátila. Začala jsem zase hodně kreslit a po malých krůčkách došla až ke knížkám a jsem za to moc ráda.

A čtete i teď? Co nejraději?

Čtu, ale v poslední době mi bohužel nezbývá skoro žádný čas. Mám tři malé dcery a jsem často ráda, že vůbec zvládnu kreslit. Ale poslouchám hodně audioknihy. Jejich obrovskou výhodou je právě to, že při jejich poslechu mohu pracovat - tedy kreslit a malovat, což při čtení nejde. Při práci na Anně ze Zeleného domu jsem tak celou dobu poslouchala dokola právě její audioknihu. Jinak mám ráda hlavně detektivní příběhy. Mám celou sbírku knih Agathy Christie, s láskou jsem přečetla i její životopis. Nejvíc poslouchám současné detektivní a krimi příběhy přes všechny severské autory až k trilogii Petera Maye z hebridských ostrovů. Knihy také stále nakupuji, ale často jen čekají, až přijde jejich čas. Nejvíce tak teď doma četeme s dcerami dětské knížky.

Nahlédněte do knih, které Ivona ilustrovala

Pošta z knihozemě Newsletter

Zdá se vám obtížné zorientovat se v široké nabídce dětských knih? Chcete svým dětem vybrat vždy kvalitní knihu, která je zaručeně potěší? Odebírejte Poštu z Knihozemě! Čeká vás pravidelná dávka těch nejzajímavějších tipů z knižních novinek pro děti a mládež, informace o akcích i aktuální zprávy z Knihozemě.

Chcete dostávat informace o novinkách, soutěžích a o tom, co se děje v Knihozemi?

Přihlaste se k odběru, ať vám nic neuteče.